Dalečín č.p. 57

15. června 2009 v 16:32
Tento článek pojednává o jednom dnes opuštěném stavení v obci Dalečín na Vysočině s cílem napomoci k jeho záchraně. Ideální cestou by bylo odkoupení domu vnímavým zájemcem a jeho citlivá oprava, např. za účelem rekreačního využití.

Současná podoba objektu je výsledkem několika stavebních fází z průběhu 19. a první poloviny 20. století. Stav objektu je ovlivněn skutečností, že se již několik let nevyužívá k bydlení, chybí průběžná údržba.
Trojkřídlá usedlost s uzavřeným dvorem se nachází na širším prostranství před dalečínským zámeckým areálem. Je vystavěna částečně jako roubená, částečně z lomového kamene a pálených cihel, přičemž tyto materiály se většinou vyskytují v kombinaci i na jednotlivých křídlech usedlosti. Hlavní obytná část je směrem k zámeckému prostranství završená štítem, obytné místnosti jsou plochostropé, částečně s trámovými stopy. Rovnoběžně s hlavní obytnou částí je položena celoroubená stodola, směrem k zámeckému prostranství rovněž završená štítem, v tomto případě ovšem bedněným. Úzké spojovací křídlo hlavního objektu a stodoly sloužilo hospodářským účelům, jeho konstrukce je pravoúhle zapojena do konstrukce stodoly a z vnější strany vyvedena do podoby druhého bedněného štítu. Vnitřní chlév je klenutý plackovou klenbou. Dvůr uzavírá celodřevěná konstrukce vrat a vstupních dveří.

Usedlost se jakožto kompaktní uzavřený celek dochovala v prakticky intaktní podobě. Dle závěrů odborné prohlídky nebylo cca od roku 1950 do stavebních konstrukcí zasahováno. Díky tomu si zachovala usedlost řadu autentických cenných prvků. Mezi nejvýznamnější patří hlavní štít se štuky, celoroubená stodola se štítem, v interiérech pak dřevěný trámový strop, klenutý chlév a sklep, masivní dřevěné schodiště do půdního prostoru či segmentová zaklenutí dveřních otvorů. Součástí objektu je množství kvalitních detailů, např. kování či truhlářských prvků. Svou nezanedbatelnou dokumentační hodnotou objekt slouží jako jedinečné svědectví tvůrčích schopností a práce člověka.

Dvojice štítů usedlosti, tj. štítu hlavního objektu a štítu roubené stodoly, utváří zásadním způsobem estetické hodnoty prostranství před dalečínským zámeckým areálem a pohledově jej uzavírá. V kontextu vrchnostenské stavby zámku představuje významný doklad životního způsobu zámožnějších vrstev venkovského obyvatelstva v obecně chudé hornaté části kraje Vysočina v 19. století.

 

Protipovodňová opatření Jimramov

15. června 2009 v 14:37
Tento článek byl založen jako podklad pro zhodnocení aktuálního projektu s názvem "Studie proveditelnosti protipovodňových opatření Jimramova" z hlediska jeho vlivu na unikátní historické prostředí tohoto místa na Českomoravské vysočině.
Zcela stručně: ve studii se jedná o návrh prefabrikované betonové stěny
okolo nikoli nepodstatné části městské památkové zóny Jimramov. Zeď má dle dostupných závěrů přesahovat terén z jedné strany zhruba o jeden metr (pohled k městu od řeky), ze strany druhé zhruba o metry dva (pohled od zahrad k řece).

Posuzovaný projekt je nastaven na konkrétní dotační titul, jehož přidělení je již
údajně přislíbeno.

Upozorňujeme, že jednoznačné zamítnutí projektu, které se nabízí, může znamenat obvinění z blokování řešení protipovodňových opatření (zvláště v případě povodně), souhlas s podmínkami pak zcela a nevratně změní podobu této části památkové zóny!

Krajním ústupkem, tj. souhlasem s podmínkami, se rozumí snížení výšky
zdi, kompletní překrytí betonové stěny lomovým zdivem v klasickém provedení,
zadrnování koruny zdiva a dosazení zdi zelení.

Co by to znamenalo? V tomto případě sice možná nebude příslušný prostor
urbanisticky zcela zničen, ale zato pozměněn bez jakékoli historické
logiky a opory. V Jimramově hradby nikdy nebyly, přístup ze zahrad k
řece byl volný, maximálně s plaňkovými ploty.

Jinou možností je trvat na oponentském zpracování více variant řešení
(oprava stávajících sypaných hrází, mobilní zábrany, prohloubení koryta
řeky...) či poukázat na chybějící potřebný konsens občanů ohledně tohoto
projektu (vznikla protestní petice).

Kam dál

Reklama